Slunce, seno, Lisabon

„Když jsme Evropě čtyřicet let dělali šašky zadarmo, tak proč bychom je nyní nedělali dál za peníze?“, říká v jedné ze závěrečných scén filmu Slunce, seno, erotika Tlustý Josef.

Předseda JZD Rádl, ale podepsat nechce… Nechce předat celé družstvo Italům...

 „Táto, nevejrej a piš!“, nařídí předsedovi paní předsedová Rádlová. A když se na její stranu přidají ještě Konopníková a Škopková - která v ruce drží nůž a prkýnko s nakrájenou cibulí, chopí se nakonec předseda Rádl pera a s těžkým srdcem podepíše.

Podepíše, že se z JZD v Hošticích, kde před lety vynalezli slavnou Pláničkovu metodu, stane skanzen a z kravského mléka  budou  Italové vyrábět príma knoflíky. Rozesmátá Škopková s nožem a cibulí v ruce začne nadšeně volat: „Už je to tady! Už je to tady!“. A za chvíli všichni vesničané i s Italy volají: „Už je to tady! Už je to tady! Už je to tady“.  

  Tolik Troškův kultovní film…. 

Ale, je to fakt! Už je to tady! Pan prezident Lisabon podepsal. Jen díky Bohu, že se ten podpis odehrál v nejvyšší tichosti - bez trapné asistence Škopkové, Konopníkové a ostatních vesničanů. Prezident Lech Kaczynski před nedávnem takové štěstí neměl. Tomu při podpisu asistovala ještě i Cecilka s Keliškou. 

Už je to tady! Už jsme v Evropě! Definitivně a více, než kdykoli před tím. Jen se nelze zbavit pachutě z toho, že jinak, než jsme chtěli! A navíc v jiné Evropě, než v té, do jaké jsme před lety vstupovali...